Výroba nekonečných skleněných vláken je kontinuální proces, který probíhá v tavících agregátech (sklářských vanách). Prostor vany je uzavřený a je vytápěný na teplotu, při které dochází k tavení a homogenizaci sklářského kmene, což je směs jednotlivých surovin v poměru, který určuje výsledné vlasnosti skloviny – typicky sklářský písek, kaolin, kolemanit, kazivec, vápenec a další minoritní přísady. Roztavené a homogenizované sklo pak pozvolna vytéká z vany a natéká do platinových pícek s tryskovým dnem, skrz které má tendenci prostupovat ven. Kapky roztavené skloviny jsou vytaženy z pícky a navedeny na navíječku, která konstantní rychlostí protáhne roztavenou sklovinu na vlákna o definovaném průměru. Při tomto procesu se na vlákno pod píckou současně nanáší takzvaná lubrikace, která pramen vláken spojí dohromady, ale především mu udělí vlastnosti důležité pro další zpracování vlákna a jeho konečnou aplikaci (kompatibilita s různými povrchovými úpravami, pryskyřicemi atd.).